Sunday, 31 August 2008

Chimera

-
In Greek mythology, the Chimera is a monstrous creature made of the parts of multiple animals.
Used in describing an architectural feature, chimera means a fantastic, mythical or grotesque figure used for decorative purposes (often described as gargoyles) and to convey water away from the sides of buildings.
For me, Chimera is a phantom, a fantasy, something inside us that makes us move forward to the unknown but desired destination. Chimera is our innermost wish.
My Chimeras live their own life in the certain place in my head, and from time to time they tease the thoughts around them. They are a bit naugty sometimes. Have you got your own Chimeras?
--

To Each His Own Chimera
by Charles Baudelaire

Beneath a broad, grey sky, upon a broad, dusty plain, without trails, without grass, without a histle or a nettle, I met several men who walked bent over.
Each one of them carried upon his back an enormous Chimera, as heavy as a sack of flour or coal, or the gear of a Roman foot-soldier.
But the monstrous beast was not a dead weight; on the contrary, it enveloped and oppressed the man with its powerful, elastic muscles; it clasped itself to the chest of its mount with its two vast claws; and its fabulous head covered the man's brow, like one of those horrible helmets with which ancient warriors hoped to increase the terror of their enemy.
I questioned one of the men, and I asked him where they were going like that. He answered that he didn't know anything at all -- neither he nor the others; but that they were obviously going somewhere, for they were urged on by an invincible need to walk.
A curious thing to note: none of these travelers seemed irritated with the ferocious beast hanging from their neck and glued to their back; you might have said that they considered it to be a part of themselves. All of these fatigued and serious faces showed no evidence of despair; beneath the splenetic cupola of the sky, their feet plunged in the dust of a ground as desolate as the sky, they made their way with the resigned expression of those who are condemned to hope always.
And the train of men passed beside me and disappeared into mist of the horizon, at that place where the rounded surface of the planet conceals itself from the curiosity of the human gaze.
And for several instants I persisted in my desire to understand this mystery; but soon irresistible indifference battened upon me, and I was more heavily overwhelmed than they were themselves by their crushing Chimeras.
--------

The text of the short story in Czech:

Každý svou chiméru
Charles Baudelaire

Pod širým šedým nebem, na velké, prašné pláni bez cest, bez pažitu, bez jediného bodláku, bez jediné kopřivy, potkal jsem několik shrbeně kráčejících lidí.
Každý z nich nesl na zádech ohromnou Chiméru, těžkou jako pytel mouky nebo uhlí nebo jako výzbroj římského pěšáka.
Ale obludná ta potvora nebyla netečným břemenem, ona ovíjela a tiskla člověka svými pružnými a silnými svaly, zatínala své dva veliké drápy do prsou svého jezdeckého zvířete, a její báječná hlava převyšovala čelo člověka jako strašná přilbice, jimiž staří válečníci doufali zvýšit zděšení nepřátel.
Dotazoval jsem se jednoho z těch lidí a ptal jsem se ho, kam to jdou. Odpověděl, že o tom nic neví, ani on, ani ostatní, ale patrně prý někam jdou, když jsou štváni neodolatelnou potřebou chůze.
A co bylo zvláštní, žádný z těch pocestných nezdál se být rozhořčeným na divoké zvíře, zavěšené na jeho šíj a přilehlé na jeho hřbet, řekl bys, že je považuje za část sebe sama. Žádná z těch tváří, vážných a znavených, nesvědčila o nějakém zoufalství, pod splínovitou kopulí nebes, nohy majíce zabořeny v prach země právě tak bezútěšně jako nebe, kráčeli s rezignovaným vzezřením těch, kteří jsou odsouzeni k věčnému doufání.
A průvod přešel mimo mne a ponořil se v atmosféru horizontu na místě, kde zakulacený povrch naší planety uniká zvědavosti lidského pohledu.
A po několik okamžiků snažil jsme se chtít pochopit to tajemství, ale brzo přepadla mne neodolatelná lhostejnost a já byl hůře sklíčen než oni sami svými drtivými Chimérami.
-

No comments: